Želva uhlířská

(Chelonoidis carbonaria)

Suchozemské želvy obývající vlhké savany Jižní Ameriky. Dorůstají velikosti 40-50cm, karpax mají silně vyklenutý, oválný, se žlutými, naoranžovělými nebo načervenalými skvrnami na každém štítku. Samci mají delší krunýř a mají vyklenutý plastron, samice plochý.

Chov samotný není příliš náročný.
 
My malé uhlířky chováme na smrkových bezprašných hoblinách (z důvodu snadnější údržby, hobliny neplesnivý a lépe se čistí). Alpenspan nebo hobliny pana Maliny. Ale je možné je získat i zdarma v nějaké truhlárně či stolárně, jen musí být čisté a smrkové. Z tvrdých dřevin nejsou hobliny vhodné.
Samozřejmě je možné použít i jiné substráty, jako je hrabanka, rašelina, lignocel smíchaný s pískem, apod. Ty už jsou náročnější na čištění a u větších želv je poměrně velká spotřeba.
Nevhodné substráty jsou především kokosové vlákno a bukové nebo dubové štěpky.
 
V terárku musíme umístit žárovku pro výhřev (obyčejná 40w,nebo lze koupit i přímo terarijní). Želvičky musí mít možnost se vyhřát. Aby byli schopné normálně fungovat. Přímo pod žárovkou by měla být teplota okolo 35stupňů (u dospělých vyšší).
 
Dále tam musí mít misku s vodou a tzv. chladný vlhký kout-zde je umístěn vlhký substrát (v našem případě hobliny), kam se želvičky na noc zahrabávají. Terárko je potřeba aspoň jednou za den poousat vodou, aby měli v terárku dostatečné vlhko (70-85%). Želvy obecně přijímají vodu hlavně kůží a povrchem těla, proto je vlhkost důležitá. Má i podstatný vliv na správný růst krunýře, na ledviny a celkový zdravotní stav.
V žádném případě nedoporučuji mazat želvě krunýř různými olejíčky a podobně. Prodává se toho spoustu, ale želvě to spíš ublíží. Nemůže potom příjímat vodu povrchem těla a dochází k dehydrataci. Je vhodné želvy občas koupat. Starší želvy uhlířské umí i plavat
 
Dále je pro želvu důležité UVB záření z důvodu tvoření vit. D3, který je důležitý pro vstřebávání vápníku. V létě proto želvy dáváme ven, kde mají vodu a možnost úkrytu do stínu. Větší kusy mohou být venku po celé léto. Jen je třeba jim udělat zateplený domeček, kam je na noc zavíráme.
V zimě můžeme UVB nahradit buď UV zářivkami, kompaktními žárovkami, nebo výbojkami (my používáme UV výbojky SunLux UV 70W PAR38, SunLux UV 50W PAR30 - vzdálenost od subsrátu dle doporučení výrobce a teploty, Reptile 200 25w - je dobré je neumisťovat výše než 10 cm nad krunýř želvičky).


Co se týče potravy, uhlířky se v létě krmí trávou ve výběhu (pampelišky, bodláky, kopřivy, luční směs). Pampelišky by měli převládat. Zhruba 25% (cca 1týdně) je možno dávat i sezónní ovoce a zeleninu ve větších dávkách. Jen je třeba se vyvarovat rajčatům, ty jen opravdu málo.
Krmení v zimě z 90% krmíme pekingským zelím a rukolou (tuto poněkud jednotvárnou stravu sypeme vitamíny roboran H a drcenými vaječnými skořápkami). Opět přidáváme ovoce a zeleninu. Je možné želvám dávat i sušené pampeliškové seno (naše želvy to ale odmítají jíst). Malým želvám potravu stříháme na menší kousky. Někdo podává i červy a drobné členovce-s tím nemáme zkušenosti.
Dále mohou jíst ibišky, opuncii a různé druhy sukulentů, netřesky, kalanchoe apod. Želvám se podává vápník ve formě drcených vaječných skořápek a sépiové kosti, o tu si obrušují zobák.
 
Od roku 2010 se želvy uhlířské neregistrují, tak nemusíte chodit na žádný úřad.